Originální elektromobil od značky Hyundai sklízí od uvedení na trh samou chválu. Získal dokonce cenu Světové auto roku 2023 i cenu Euro NCAP "Nejlepší vůz ve své třídě". A ta ocenění si určitě zaslouží. Být odvážný a jít s designem i koncepcí proti proudu, to chce odvahu, kterou je třeba ocenit. Kromě neobvyklého vzhledu se může proudnicová karoserie pochlubit fantastickou spotřebou, která má vliv na dojezd. A ten se u elektromobilů řeší především. Pokud je tohle budoucnost automobilů, tak jsem rád, že mohu být u toho.

Elektrická auta jsou svou účinností nesrovnatelná s těmi, která jsou poháněna spalovacím motorem. Ty nejlepší spalovací motory stále využijí maximálně třetinu energie obsažené ve fosilních palivech. A to není moc hospodárné ani udržitelné. Nahrává tomu jedině to, že je ta energie tak levná, že nám nevadí tlačit vzduchem auta ve tvaru krabice a spoustu energie poslat ven výfukem. Velký vliv na provozní vlastnosti má totiž tvar karoserie, jejíž vliv roste se zvyšující se rychlostí. Věděli to už konstruktéři v meziválečném období, a tak třeba Tatra 77 nebo Tatra 600 mají karoserii ne nepodobnou té, na kterou se právě díváte.

Jenže dnes je všeho hojnost, a tak není třeba moc šetřit. A tak vídáme na silnicích obří skříně na kolech, které jsou všechno, jen ne racionálním hospodařením s energií. Auta, která spotřebují dvojnásobek paliva, jen protože je moderní jezdit vysokou škatulí. Tomu já teda fandit nebudu. Fandím autům, která tu efektivitu podporují, nikoliv ji staví na hlavu. A tak jsem se na IONIQ 6 moc těšil. Těšil jsem se na malou spotřebu, rychlé nabíjení a vytříbený jízdní komfort. Co z toho jsem nedostal? 

Před námi stojí černý vůz extravagantního vzezření, který díky neobvykle tvarované proudnicové karoserii, nízké přídi a dvojitému zadnímu spoileru trochu připomíná vozy Porsche. Vůz, který je od pohledu tak aerodynamicky efektivní, že musí být zákonitě úsporný. To podporuje i úžasný součinitel aerodynamického odporu cx = 0,21. Líbí se mi i promyšlenost designu - na mnoha místech se objevuje motiv čtverce. I tam, kde byste to nečekali. Na světlech, na klikách, na zrcátkách i v interiéru. Celý design je spojením funkčního a estetického hlediska. Zapuštěné kliky, zadní světla přes celou šířku auta, přední část zcela zakrytá bez přístupu vzduchu. Je to opravdu krásný kus auta a ten design vozů Hyundai posledních let je opravdu originální a smělý. Auta jako IONIQ5, IONIQ6, Staria nebo Santa-Fe vypadají na propagačních materiálech fantasticky. 

To osobní setkání je hezké, ale některé ty prvky působí takovým trochu obyčejným dojmem. Těžko se to popisuje, chce to vidět. To nic nemění na tom, že Hyundai je na skvělé vlně úspěchu, perfektně rozkročený mezi obyčejné a dobré vozy jako Hyundai i30 až po tento koráb silnic s téměř 4,8 metry s cenou startující na jednom milionu korun. 

Usedám do kožených odvětrávaných sedadel a vidím především hradbu dvou displejů a volant bez loga výrobce. Ono tam to logo je, jen je ukryté v morseově abecedě. Středová konzole slouží prakticky jen pro ovládání oken, jinak je celá využitelná pro odkládání věci, včetně obří poličky v její dolní části. Volba směru jízdy se provádí takovou celkem nevzhlednou páčkou pod volantem. Na slunečním světle se v předním skle odráží stříbrný rámeček displejů. Pod tím středovým je vyhrazený panel klimatizace. Místa je všude, jak tomu tak bývá, až zbytečně moc, vždyť rozvor je 2950 mm. Klesající střecha může někoho omezovat na zadním sedadle. Ze zadní řady jsem slyšel chválu na množství místa před koleny, ale podivně tvarované opěradlo, které nutí sedět moc vzpřímeně. 

V námi testované verzi Power se 77,4 kWh baterií s pohonem zadních kol nabízí model 168 kW a 350 Nm, dojezd až 614 km a ultrarychlé nabíjení - zhruba 18 minut z 10 na 80 % nabíjení s výkonem až 220 kW. To lze také interpretovat jako 5 minut nabíjení na 100 km jízdy. To už jde, nebo ne? Zrychlení z nuly na sto za hezkých 7,4 vteřin. Testovaný IONIQ 6 měl pneumatiky obuté do 18 palcových kol. Tady je velmi zajímavé a docela neintuitivní srovnání, o kolik klesne dojezd jen záměnou těch 18 palcových kol za 20 palcové - v tom maximálním dojezdu je ten rozdíl 70 km, tj 10 %. Jen zvětšením pneumatik o 2 palce! Cenově jde o nejdražší model automobilky, takže je potřeba rozbít trochu větší prasátko a najít v něm mezi 1 159 990 Kč za základní model nebo 1 549 990 Kč za námi testovaný. Za to dostane jedno z nejlepších aut na trhu. 

Paleta výbavy je přesně tak široká, jak byste čekali. Od head-up displeje, přes LED matrix světlomety, nouzové brzdění s detekcí vozidel a chodců – včetně vyhýbacího manévru, cyklistů a varování před čelní srážkou při odbočování vlevo, průjezdu křižovatkou a změně jízdního pruhu, dálkově ovládaný autonomní parkovací asistent, prémiový audiosystém BOSE s 8 reproduktory nebo možnost připojení elektrických zařízení s výkonem až 3,6 kW systémem V2L. A jako třešničku třeba i volant s interaktivní LED infografikou. Co to znamená? Že LED pixelové kontrolky na volantu zobrazují mimo jiné: režim jízdy, zařazení zpátečky, hlasové rozpoznávání a dobíjení elektromobilu. Hezké, že? Prostě je to přesně, to, co v této cenové kategorii čekáte. Žádné ústupky. 

Jízdně je IONIQ 6 skoro přesně to, co čekáte. Neuvěřitelně tichý, stabilní, úsporný vůz. Jeho karoserie tiše klouže vzduchem s minimálními požadavky na elektrickou energii. Ovládání brzd, plynového pedálu i řízení jde skvěle. Zadní pohon krásně tlačí vůz vpřed a když rekuperuje, tak brzdná síla zadních kol zvětší přilnavost předních a celé to funguje skvěle. Těch 224 koní stačí úplně akorát. Ale celé to má jedno velké ale. Podvozek IONIQ 6 není moc pohodlný. To bylo největší zklamání z celého testu. Od pohledu byste čekali nějaký pohodlný grand tourer, ale i na těch menších nerovnostech je auto takové rozklepané, na rozbitějších cestách mu to vůbec nesvědčí. Nemá takovou tu příjemnou tuhost jako měla třeba C-HR, ale pro posádku trochu obtěžující natřásání. Neumím si to představit na těch 20 palcových kolech. Ale to je prakticky jediná výtka (bohužel dost podstatná) k tomuhle skvělému autu.

IONIQ 6 je však přeborník ve dvou oblastech. Tou první je dálniční spotřeba, která byla někde kolem 19 kWh, kombinovaná pak byla někde kolem 14 kWh. A to znamenalo jediné. Byl to první mnou testovaný elektromobil, který by zvládl tu moji zhruba týdenní porci 500 testovacích km bez dobíjení. Nabíjel jsem ho jen před vrácením, abych ověřil rychlost a nabíjecí křivku. A tam se ukázala ta druhá oblast a já jsem se nestačil divit. Na nabíjecí stanici jsem byl necelých 15 minut, kdy se auto se dobilo z 15 % na 70 %. Doplnilo se 47 kWh, průměrnou rychlostí 188 kW! Tohle je prostě neuvěřitelné. Na dostatečně rychlé stanici nabíjel IONIQ 6 stále přes 200 kW až někam k 65 %, kdy to kleslo na 165 kW. V těch 70 % to stále nabíjelo 164 kW. Tohle mi hlava nebere.

Co na závěr. Je to skvělé auto. Je radost na něj pohledět, exteriér je velmi originální, uvnitř je vůz velmi tichý, za jízdy stabilní a úsporný. Z pohledu elektromobilu je skvělé, jak rychle se nabije a že nabízí i V2L pro napájení zařízení z baterie. Jen škoda, že není trochu pohodlnější.