Test Renault Captur 1,2 TCe

Život ve městě není sranda, alespoň z automobilového pohledu. Málo místa na parkování, vysoké obrubníky u nákupních středisek, kočičí hlavy, kam se jen podívám a k tomu neustálé popojíždění v kolonách. Pokud se budete chtít v tomto světě cítit dobře, přijde vhod automatická převodovka, vyšší světlá výška, menší rozměry karoserie a posez o pár centimetrů výše. Jedním z kandidátů na městského přítele je Renault Captur, vůz řadící se do kategorie městských crossoverů.

Motor a výbava

V nabídce francouzského modelu nalezneme dvě benzínové jednotky, základní motorizací je 0,9 TCe s výkonem 90 koňských sil. Objemnější a výkonově silnější je dvanáctistovka TCe s výkonem dosahující hodnoty 120 koní. V našem případě pod kapotou pracuje právě silnější jednotka, navíc ve spojení s automatickou převodovkou EDC. Pokud byste měli zájem o naftový agregát, Captur nabízí patnáctistovku dCi s výkonem 90 koňských sil, respektive 110 koni při silnější specifikaci. Zpět k našemu testovanému modelu, který dle mého názoru představuje ideální kombinaci pro jízdu po městě ale i pro vyjížďky po okreskách. Sto dvacet koní pod kapotou dodává rozměrově střídmějšímu Capturu dostatek síly a chuti k životu. Na zelenou vystřelíte, aniž byste museli pedál plynu tlačit zběsile k podlaze. Dynamičnost dvanáctistovky má meze především při dálničním tempu, kde se již projevuje menší objem motorizace. Na okreskách má chuť jít za plynem, sportovce z ní neuděláte v žádném případě, nicméně o to ani Capturu nejde. S automatickou dvouspojkovou převodovkou o šesti rychlostních stupních jsem neměl žádný větší problém. Pokud bych měl něco vytknout, tak by nebyla ku škodě o trochu větší jemnost při přeřazení. Podvozek je naladěn velmi příjemně a ve své podstatě přesně na městskou džungli. Kočičí hlavy, retardéry, víka od kanalizací, to vše umí podvozek absorbovat bez větších problémů. Pokud natrefíte na větší výmol především se sedmnácti palcovými disky kol z lehké slitiny, dostaví se vyčítavý hluk od nápravy. Následně ráz do volantu směrem k řidiči s prosbou o lepší sledování vozovky.

Výbava testovaného vozu odpovídá požadavkům většiny žen, tedy alespoň těch, co chtějí ve svém voze především komfort. Testovaný kousek není žádná obyčejná kabelka. To prozrazují již chromové plaketky s elegantním nápisem Initiale Paris, designové sedmnáctipalcové disky kol z lehké slitiny či neokoukaná metalická barva Améthyste v kombinaci se stříbrně lakovanou střechou. Verze Initiale Paris je luxusním provedením a jak sám Renault tvrdí, dostanete exkluzivní design, technologické inovace a výjimečné pohodlí. Za luxus se ale platí, připravte si tak v našem provedení minimálně 549.900 Kč. Částka je to opravdu vysoká, na druhou stranu vůz je již kompletně vybaven a není třeba dále připlácet. V seznamu příplatkových položek pro Initiale Paris je pouze panoramatické střešní okno (13.000 Kč), speciální metalický lak (14.500 Kč) a rezerva (2.000 Kč). Součástí testovaného vozu jsoupřední světlomety LED Pure Vision, tempomat s omezovačem rychlosti, Easy Park Assist (360° parkovací senzory, zadní parkovací kamera a inteligentní parkovací asistent - podélný, kolmý a úhlový), sledování mrtvého úhlu, asistent rozjezdu do kopce, automatickou klimatizaci, kožené čalounění, vyhřívání předních sedadel, multimediální a navigační systém R-Link Evolution s online připojením (navigační systém TomTom, Bluetooth® hands-free s funkcí audiostreamingu, podporuje možnost přehrávání hudby z externích zdrojů, vstup USB, 3.5mm jack, Apple konektivita audiosystém Bose, ovládání rádia pod volantem, 7 reproduktorů vč. Subwooferu). Ve výbavě mi tak opravdu nic nescházelo, pokud bych však nechtěl až takový luxus, volil bych výbavový stupeň Intens, který začíná na částce o 97.000 Kč níže a za opravdu potřebné položky bych si připlatil.

Asistenční systémy: Druhá strana mince

Ať už máte nejluxusnější výbavu, nedostanete nic víc než jen sledování mrtvého úhlu a asistenta pro rozjezd do kopce. Za první zmiňovaný systém si navíc v nižších výbavách musíte připlácet v rámci balíčku City. Testovaný Captur tak nenabízí nic, co by vám mělo zásadně pomoci s řízením. Vše je tedy na řidiči, tomu se dostává celkem příjemné odezvy od kol a uživatelsky přívětivé ovládání. Příjemně tvarovaný volant podtrhuje komfortní nastavení. Řízení je v některých ohledech na půli cesty mezi přesným a gumovým. Elektrický posilovač řízení s variabilním účinkem pak umožňuje lehkou práci s volantem při manévrování v nižších rychlostech. To oceníte především při parkování, které se stává hračkou díky senzorům, kamerám a celkově kompaktní délce 4.122 milimetrů. V nabídce nenalezneme asistenta pro parkování, jenž dokáže sám najít vhodné místo a následně zaparkovat. Parkovací asistent by dle mého názoru měl smysl, jelikož parkování ve městě je často složité. Senzory a parkovací kamera jsou v dnešní době nabízeny i u levnějších modelů a tak přítomnost těchto prvků u Captura nepřekvapí. Výhodou Captura je i fakt, že nabízí velmi slušnou hodnotu světlé výšky. Celkem 17 centimetrů přispívá v kombinaci s vyšším posezem k příjemnému výhledu z vozidla a to je často podstatnější než přehršel asistentů.

Praktický interiér? Ano, ale spíše útulný

Již zmíněná délka 4.122 milimetrů nedělá z Captura kdoví jakého stěhováka. To samé platí o rozvoru, jenž dosahuje hodnoty 2.606 milimetrů. Na délku je to ještě v pořádku, za to na šířku by bodlo o několik centimetrů více. Velikostní deficit však dělá z vozu velmi útulného společníka. Captur se svým interiérem jasně hlásí k našim lepším polovičkám. Osloví tak nápaditostí, přehledností ale i šmrncovní barevnou kombinací plastů. Středovému panelu dominuje dotyková obrazovka infotainmentu R-LINK, pod ní pak nalezneme ovládání automatické klimatizace. Infotainment nabízí rychlou odezvu na povely, disponuje líbivým grafickým zpracováním a jednoduchostí. Samozřejmostí je spárování s chytrým zařízením. Originální je šuplík před spolujezdcem, pouze však do té doby, než ho budete chtít otevřít za přítomnosti spolujezdce. Rázem se z něho stává nepraktický šuplík, ale se solidním objemem. Pochvalu zasluhuje zakrytý odkládací prostor na palubní desce, využití má jak pro odložení peněženky, tak i jiných cenností, které nechcete dávat na obdiv. Přístrojový štít je odvážně tvarovaný. Ve středové části se nachází digitálně promítaná rychlost. Zvláštní pochvalu zasluhují barevně odvážná sedadla vyvedená v kůži. Nejenže vypadají vkusně v kombinaci s prošíváním na palubní desce a výplních dveří, ale jsou i komfortní. Konzistence materiálu je středně tuhá, sedadla jsou tak vhodná i na delší cesty. Ve druhé řadě sedadel je situace o poznání stísněnější, před koleny zbývá trocha prostoru, nicméně nad hlavou už to taková paráda není. Největší nevýhodou je šíře vozu, tři dospělí zde nebudou chtít sedět. Prostor před koleny můžete zvětšovat či zmenšovat, zadní lavice nabízí možnost posunu. Tím také ovlivňujete velikost zavazadelníku. Po otevření pátých dveří se objeví zavazadelník o objemu 377 litrů, který lze zvětšit díky posunu zadní lavice až na 455 litrů. Pokud je třeba větší prostor pro převoz rozměrnějšího nákladu, není problém sklopit zadní sedadla. Zavazadelník dále disponuje dvojitým dnem pro odložení drobnějších předmětů.

Závěr

Malé městské crossovery působí vedle SUVéček jako ořezávátka, nicméně ve městě se karta otáčí. Opravdu jsem byl mile překvapen, jak umí být Captur komfortním vozidlem v každodenním provozu. Díky bohaté výbavě je radost nastupovat do interiéru, vzhledem dokáže zaujmout nejednu ženu a praktickými prvky dokáže oslovit i početně menší rodinu. V celkovém hodnocení bych Captura chtěl pochválit, teď už jen zapřemýšlet, jestli by nebylo vhodnější uvažovat o nižším výbavovém stupni.