Jen pár měsíců po uvedení nového Clia přichází Renault s novou generací crossoveru  Captur. Už bylo na čase, na předchozí generaci těch 7 let na trhu už bylo znát. Po překvapení, jaké přineslo nové Clio, jsem byl na Captur opravdu zvědavý - bude pokračovat Renault v nastavené vysoké laťce? Na test jsme měli vrcholnou výbavu Intens s nejsilnějším motorem TCe 155 se 155 koňmi a automatickou sedmistupňovou dvouspojkovou převodovkou EDC. Oblečen do slušivé Desert Orange barvy a na velkých kolech tak před námi stojí koktejl, který nelze přehlédnout. 

Seladón

Viděl jsem fotografie interiéru z prezentací, ale osobní setkání předčilo moje očekávání. Moderně zpracovaná a tvarově zajímavá palubní deska byla doplněna o barevný dekor, jaký jsem v autě dosud neviděl - měla jakoby perleťový nádech (který na fotkách vůbec vidět není) a společně s výbornou úrovní zpracování, vyvedením příplatkového infotainmentu překrytým antireflexním sklem a designovou hlavicí automatické převodovky udělá Captur velmi dobrý první dojem.

Skvělá sedadla, příjemně tlustý a měkký věnec volantu a dveřmi dokonale překryté prahy už jen potvrdí, že směr, kterým se automobilka vydala, je ten správný. Tohle auto na mne udělalo první dojem jako v poslední době málokteré - hlavně díky tomu materiálu, který na fotkách vypadá úplně jinak. A když pak po zhasnutí motoru z bočních panelů dveří prosvěcuje jako podhled světlo, které jen osvětluje texturu plastů, je dokonalé dílo na světě.

K tomu konstruktéři doplnili několik praktických přihrádek, dostatečně velké kapsy ve dveřích a extrémně praktický posun zadního sedadla, který umožňuje měnit objem kufru v rozmezí 404 až 536 litru (podle VDA). A jestli vás zajímá, jestli se tam vejdou velké dřevěné sáňky, tak vejdou. Co se mi naopak nelíbilo, jsou nepraktické držáky na nápoje na středové konzoli, kde se klasická malá plechovka snadno převrhne a trochu omezený prostor pro chodidlo pravé nohy, které se opírá o tunel převodovky. 

Zezadu Captur vypadá překvapivě jako nějaký koncept a ne nejmenší SUV francouzské značky. Velká kola, která i s 18 palcovými disky mají dostatek pneumatiky, zadní vytažené blatníky a tenká světla zasahující do víka kufru. Na druhou stranu, při přímém porovnání se současným Scénicem ta podoba těchto dvou modelů je opravdu znatelná a není se moc čemu divit, že kratší verze Scenicu na českém trhu k dostání už není.

Ticho pod kapotou

Pod kapotou Capturu ševelila známá třináctistovka, kterou jsme měli v podobné výkonové konfiguraci se 150 koňmi v Dusteru. Jde o čtyřválcový, přímovstřikový turbomotor nabízený v několika výkonových variantách, pro Captur se 130 a 155 koňmi a 240, resp. 270 Nm.

V té silnější umožní dosáhnout „stovky“ za 8.7 vteřiny a uděluje tak Capturu nadprůměrnou dynamiku i při hmotnosti kolem 1400 kilogramů a délce 4227 mm a teoretické spotřebě 6,3 (WLTP) litrů na sto kilometrů. Kromě těch čísel je samozřejmě důležitý i subjektivní dojem, který dodává jistotu pro předjíždění a pružností motoru umožňuje zrychlování v libovolném spektru otáček. Řazení vhodné rychlosti samozřejmě v případě verze s automatickou převodovkou není úkol pro řidiče, ale právě pro převodovku. V nedávno testovaném Peugeotu 208 jsem kritizoval přílišnou citlivost pedálu plynu na reakce motoru, které jednak vedly k vyšší spotřebě a jednak k tomu, že ze sebe motor rychle vydal maximum. Paradoxně první pocit z Capturu byl přesně opačný. 

Kombinace automatu, který se snaží držet otáčky co nejníže a relativně necitlivě naladěného pedálu plynu ze začátku vedly k tomu, že se Captur jen vlažně rozjížděl a větší přidání plynu zase znamenalo, že převodovka “jančila”. Po přidání nejdříve podřadí, což chviličku zabere a pak chvilku trvá, než se motor nadechne. A pokud to řidič vyřeší větším sešlápnutím plynu, podřadí si převodovka v tu chvíli ještě jednou a je tu další prodlevička následovaná zbytečným vytočením motoru. Chvíli mi trvalo, než jsem našel ten ideální způsob dávkování plynu. Na druhou stranu ta vrozená “necitlivost” má pozitivní dopad na spotřebu a není problém se pohybovat kolem 6 litrů na sto kilometrů, při jízdě po dálnici do 7 litrů.

To jsou na crossover a motor těchto parametrů celkem pozitivní hodnoty a jako obvykle, WLTP hodnota je velmi blízko té, se kterou se dá skutečně jezdit. Jen teda doplním, že v českých propagačních materiálech WLTP údaje nenajdete. Necitlivost plynu se dá vyřešit režimem Sport programu MultiSense, ten pak podrží otáčky tam, kde je turbo již v plném provozu a to se pak dějí věci. Motor o sobě prakticky nedává znát - nemá žádný výrazný zvuk, ale “táhne jako kůň”.

A pro ten nejlepší zážitek je možné řadit i pádly na volantu. A tam se ta dvouspojka projeví nejlépe. Tah motoru zcela bez přerušení, zátah motoru ve středních otáčkách kvůli jeho nevýraznému projevu a tichu v kabině subjektivně sice není tak dechberoucí, ale pohled na rychloměr potvrdí, že vyšších rychlostí se Captur nebojí.

A nebojí se ani zatáček, a to navzdory své crossover konstrukci se zvýšeným podvozkem na 170 mm. Na velkých kolech (jak je u Renaultu zvykem) dobře tlumí nerovnosti a dobře drží stopu a ani se moc nenaklání. To, proč se Captur nenaklání, posádka zjistí ve městě, kde je Captur trochu tvrdší, než by české propadlé kanály čekaly. To má za následek sice otřesy posádky, ale naprosto skvěle utlumené zvuky od podvozku (u předchozí generace obvyklé) . 

Elektronika

Výbava Intens už je napěchovaná elektronikou bezpečnostní i komfortní výbavy - funkční sledování mrtvého úhlu, skvělá Full LED automatická světla, automatická dálková světla, přehledná automatická klima, adaptivní tempomat, nebo hands-free přístup. Ta poslední funkce je skvělá, stačí k autu přijít a ono se odemkne. Stačí odejít a ono se zamkne. Nic se nemačká. Jenže když je v autě posádka, tak jí to uvnitř zamkne. To je fajn, pokud se o ně bojíte, jinak se ale hodí hlavně pro cestování o samotě.

Adaptivní tempomat funguje bezvadně, je jemný, je rozumný, je klidný, žádné zbrklé změny. Zvládne jet dlouhé kilometry spolehlivě až do zastavení. Co se týče aktivního držení v jízdním pruhu, zatímco Peugeotu tato disciplína pořád moc nejde, Renaultu už není co vytknout.

Rozměrný displej v kapličce budíků je stejný jako v Cliu - nabízí přehledně několik typů zobrazení aktuálních informací. Stejně tak infotainment je shodný. Pod antireflexním krycím sklem se schovává zcela nový systém, velmi podobný ovládání mobilních telefonů - obsahuje tři plochy, které je možné personalizovat. Ovládání funguje svižně, obrazovka je krásně kontrastní. Zkrátka všechny systémy fungují spolehlivě a za vaše peníze dostanete, přesně to, co jste chtěli. 

Má svou cenu

V základní verzi Zen stojí Captur od 390 tisíc Kč. Verze, po které byste měli sáhnout je Intens se 130 koňovým motorem a manuální převodovkou, která stojí zhruba 480 tisíc. 25 koní navíc a automat bude stát navíc 70 tisíc korun. S příplatkovým (byť božským) audiem Bose, 9,5 palcovým displejem a panoramatickou střechou už stojí Captur něco přes 650 tisíc korun. Ale to je prakticky vrcholná specifikace, která určitě nebude na českém trhu tou obvyklou volbou.

Není lepšího auta. Nebo?

Captur je výborné auto, které osloví řadu lidí svou univerzálností. Nabízí na malém půdorysu přesně to, co crossovery nabídnout chtějí - lepší nastupování, zvýšenou světlost pro výlety do přírody, variabilní interiér s posuvnou lavicí a navíc je dostatečně komfortní a jeho elektronika je vyladěná pro běžné bezproblémové využití. K tomu opravdu kvalitní interiér a úsporné motory.

Co víc chtít? Já bych doporučil zvážit, jestli by Clio nesplnilo zamýšlený účel stejně (třeba v případě dvouhlavé rodiny). Je zhruba o 100 tisíc levnější a bude mít nižší spotřebu a za ušetřené peníze můžete mít mnohem lepší výbavu. Komfort cestování nebude o nic horší a do města se určitě hodí víc. Nicméně i tak je na tom Captur se svými cenami v porovnání ostatními malými crossovery velmi dobře. Ale na trh přichází nová 2008, tu budeme mít na test během pár týdnů, tak uvidíme, co uvidíme....