Nová Škodovka je vždy velkou událostí. A když je ta nová škodovka SUV, to je teprve něco. Jenže Enyaq je elektromobil, což je způsob pohonu, který zatím společnost dost polarizuje. Navíc Enyaq není rozhodně levný. Díky tomu ještě nějaký čas bude na silnicích spíše vzácný. I přesto se pojďme podívat, jak se Enyaq povedl. 

Enyaq zapadá do designové rodiny škodovek naprosto dokonale a při prvním osobním setkání je jasné, že tradiční hodnoty výrobce jsou zachovány - auto je opravdu velké a prostorné. Překvapí nejen ta obří zakrytá maska, ale hlavně výška přední části. Celkově je Enyaq 1616 mm vysoký a 4649 mm dlouhý. To je jen o 5 cm kratší než Kodiaq, který ale takovou velkou hmotou nepůsobí. Každopádně je ta přední část celkem povedená. Ale ze zadní části jsem trochu rozpačitý - nelze si ji s ničím splést, to je pozitivní, ale ty velké plochy víka kufru mne nějak neoslnily. V naší šedé barvě by mohl být Enyaq celkem nenápadný, ale jeho proporce a profil mu v tom nepomáhají a přehlednout jej zkrátka nelze. Je to Škodovka, která ale není dostupná každému, a tak vyvolává poměrně velký zájem u kolemjdoucích. To je samozřejmě velké plus pro někoho, kdo se svým autem rád pochlubí. Navíc je pomalá jízda doprovázena umělým zvukem, který je dobře slyšitelný a je pořád dost neznámý, co přitahuje další pozornost.

Ale vraťme se na začátek. Enyaq se nabízí ve verzi 60 nebo 80, tj s čistou kapacitou baterií 58 vs 77 kWh se 132 resp. 150 kW výkonu motoru, který pohání zadní kola. Pak je tu ještě verze X s pohonem všech kol, ale tu teď pomiňme. Verze 60 by teoreticky měla ujet 408, silnější 80 pak 534 km. Dále už se budeme věnovat jen námi testované verzi 80. Ta má zrychlení z nuly na sto za 8,5 vteřiny a dosáhne maximální rychlosti 160 km/h. Dojezd, zrychlení i maximální rychlost jsou hodnoty, které Enyaq pasují na plnohodnotné rodinné auto, které není jen na denní pojížďky po městě. Tu rodinnost podtrhuje navíc 585 litrů v kufru a snad až zbytečně moc místa na zadních sedadlech, tolik typická pro škodovky a jejich velké SUV. Aby ne. Výrobce musel Enyaq postavit tak, aby mohl konkurovat modelům se spalovacím motorem a vzhledem k módě SUV nemohl ani v tomto směru jinak. A tak máme velké rodinné SUV za peníze, které nejsou až tak moc vzdálené Kodiaqu. Velké SUV sice není úplně ideální model pro elektrifikaci z pohledu jízdních odporů, ale je to tak, jak to je.

Usednutí dovnitř a první dojmy potvrdí, že je to velké auto. Architektura palubní desky ještě šířku podtrhuje. Usadím se do sedadel, která jsou zvýšená díky vyšší podlaze a mám ten pocit rozhledu známý z SUV. Druhý dojem je ten, že 13 palcový displej uprostřed je fakt velký. Líbí se mi, že je relativně blízko a netřeba se k němu nijak moc natahovat. Jeho velikost a blízkost ale ruší jeho natočení, resp. absence jeho natočení. Může být zajímavé, že se v něm odráží prsa spolujezdkyně, ale bohužel i řada jiných odlesků, protože ten pozorovací úhel je dost šikmý. Druhou kritiku zaslouží ten textilní pás pod ním. Kromě toho, že lehce povrzával (to může být konkrétní kus), tak ten textilní potah bude brzy špinavý od opírající se dlaně a nepamatuju si auto, ve kterém bych takové řešení viděl. Tatáž textilie je na loketní opěrce i sedadlech. To, že je z umělin, bude dobré při udržování, ale nevýhodou je, že není moc příjemná na dotyk holého loktu nebo stehen. To jsou věci, které, nejen v autě za 1,5 milionu, nepotěší.

Ale tady pomalu většina kritiky končí. Interiér je krásně světlý díky obří panoramatické střeše, všechny ovládací prvky jsou dostupné, volant nastavitelný ve velkém spektru, stejně jako sedačka. A samozřejmě chybí panel klimatizace, který se nastavuje přes ten obří displej. Já si na to zvyknout neumím. Výchozím nastavením je navíc “chytrá klimatizace” takže další zbytečné doteky. Když už to tak musí být, proč nejde část displeje vyhradit na ovládání klimatizace? Jen malý widget s regulací intenzity a směru. Víc nežádám.

Elektromobily přináší značné zjednodušení obsluhy a Enyaq to dotahuje k dokonalosti. K autu se stačí přiblížit a ono se odemkne. Senzor v sedačce jej připraví na jízdu a pustí radio. Stisknutím brzdy se oživí palubní systémy. A tak jediné, co je třeba, je zařadit rychlost a vyrazit. Simply clever. Po dokončení jízdy stačí jen otevřít dveře a auto se zaparkuje a vypne. Jediné, kdy mne to obtěžovalo, bylo při krátké zastávce “na čůrání”, kdy se celé auto vypne včetně ventilace a navigace a za minutu se znova zase všechno startuje. 

Jízdní dojmy jsou velmi pozitivní. Příjemné je dávkování výkonu ve městě i mimo něj. Odezva na plyn tak akorát, těch 150 kW není málo, ale na ty 2 tuny provozní hmotnosti to zase tolik není, ale na zrychlování do 100 km/h je dostačující. Velkým překvapením je ale akustika interiéru. Tichým interiérem jsou elektromobily pověstné. Především ve městě je to opravdu něco úžasného, Enyaq ale překvapil především na dálnici. V těchto rychlostech, kde už převládá aerodynamický hluk, jsou často elektroauta srovnatelná se spalovacími motory. A tady Enyaq překvapil. Při cestování 130 km/h ale i 140 km/h je neuvěřitelně tichý a nenucený. Přestože 140 km/h je relativně blízko k maximální rychlosti 160 km/h, Enyaq touto rychlosti jede s neuvěřitelnou lehkostí, stabilitou a klidem. Až si myslím, že je tišší než minulý týden testovaný Arteon. Především na tichém asfaltu vynikne, jak dobře je karoserie optimalizovaná, byť jde o tak velký vůz. I koeficient hodnoty součinitele odporu vzduchu Cx=0,257 napovídá, že tady té práce vývojáři odvedli neskutečně. 

Jízdní vlastnosti jsou takové, jaké je očekáváte. Na DCC tlumičích umí být Enyaq měkký i na velkých 20 palcových kolech. Většinu nerovností tlumí velice dobře, někdy se ale podvozek ozve ranou. Zadní poháněná náprava má vliv nejen na velmi dobrý rejd, ale i příjemný pocit z jízdy a velmi dobrou míru přilnavosti na rozjezdu. Stabilizace je nastavená velmi citlivě, takže žádné vybočení nebo přetáčivých smyků se při rozjezdech nedočkáte, ale při velkém divočení se ta hmotnost projeví přetáčivostí, kterou stabilizace rychle utne. 

Výrobce slibuje dojezd 534 km, to by při velikosti baterie znamenalo průměrnou spotřebu 14,5 kWh. Nám se při městských cestách do práce ukázala spotřeba dokonce 13,1 kWh, co je mimořádně dobrá spotřeba na tak velký vůz a slibovala by dojezd skoro 600 km. Krása. Ale nejsou jen cesty po zaměstnání na tom světě. A tak při cestě po dálnici chce Enyaq 22 kWh (a baterie stačí na 350 km), mimoměstké cestování odebírá kolem 17 kWh. To byla také dlouhodobá průměrná spotřeba na konci testu. To určitě není hodnota špatná. Nabíjet můžete rychlostí až 100 kW, takže za půl hodiny nabijete na 300 km a můžete pokračovat v cestě. Jako u všech elektromobilů, ideální je samozřejmě nabíjet doma přes noc. 

Palubní elektronika - řadu kritiky jsme slyšeli na nový koncernový infotainment, který je ve všech nových autech včetně Octavie, Golfu nebo ID.3. Výrobce jej pomalu vylepšuje a tak Enyaq už má poměrně dobře zpracovanou navigaci, která u delších tras naplánuje i nabíjení. Síť nabíječek je poměrně aktuální, byť některé “mé” oblíbené tam nebyly (třeba 150 kW nabíječka ve Fashion Areně) a je otázka s jakým zpožděním se bude databáze aktualizovat a reagovat tak na rostoucí počet nabíječek. Kromě infotainmentu nelze mít k té palubní elektronice víc výhrad - ostatní systémy fungují perfektně - skvělý je Travel Assist, skvělá je automatická rekuperace reagující na křižovatky, provoz i rychlostní limity. Skvělá jsou LED matrix světla (byť jednou Enyaq zahlásil jejich závadu). Líbí se mi malý displej přístrojového štítu zobrazující jen ty nejldůležitější informace. Líbí se mi velký head-up displej i když k té jeho “rozšířené realitě” lze mít výhrady. Rozumím tomu, že úkol je to nesmírně těžký, ale asi bych si dovedl představit svůj Enyaq bez něj. 

Elektromobily to nebudou mít na českém trhu lehké. Přestože pro řadu lidí by takové auto bylo perfektní, tak buď jsou k elektromobilitě skeptičtí, nebo jsou taková auta jen těžko dosažitelná finančně. Nelze než doufat, že se Enyaqy dostanou do operativních leasingů za přijatelné ceny pro firmy a pak si najdou cestu k těm “nevěřícím Tomášům”, kteří jakmile jednou okusí ty okamžité reakce na plyn, ten neslyšný pohyb po městě, tu spotřebu po městě na úrovni 40 Kč na sto km, tak změní svůj názor.