Největší SUV od domácího výrobce prošlo před pár měsíci faceliftem, a tak je na čase jej vyzkoušet. Na test se dostavila modrá kráska na 20 palcových kolech v luxusní výbavě Laurin&Klement s koncernovým klenotem pod kapotou. Samozřejmostí je automatická převodovka DSG, pohon všech kol a tučná cena. Když paráda, tak plná.

Kodiaq měří na délku 4687 mm a v kufru nabídne neuvěřitelných 835 litrů a pasuje tak Kodiaq do role velkokapacitního přepravníku, který vás proveze cestou i necestou. Nemyslím si však, že se SUV této velikosti nutně kupují kvůli schopnostem, ale protože je to prostě moderní. A to tak, že Kodiaq je sedmé nejprodávanější auto v roce 2022. To má svoje výhody - například v následné nabídce ojetých vozů, ale i nevýhody - že jich na silnici potkáváme denně opravdu dost. Ale nikoliv verzí Laurin&Klement. Ty byly vždy považovány za to nejluxusnější. Jemnými designovými doplňky a pár emblémy tenhle Kodiaq opravdu ještě o něco posunou. K tomu výrobce skryl pod kapotu tichý dvoulitrový benzín, abyste nemuseli odjíždět z domova za klapotu a odéru. V takovém autě už prakticky nemůže chybět skvělý pohon všech kol a samozřejmě sametová automatická převodovka DSG. Teď už jen sáhněte do prasátka pro 1,3 milionu korun a nastupte do výtahu jedoucího do pater vyšší společnosti. 

Kodiaq prošel faceliftem, který jej trochu zakulatil, trochu zmírnil jeho rysy a zepředu teď vypadá trochu skromněji. Nic to nemění na tom, že jde stále o velké auto s rozvorem jen o 5 cm menším než má Superb. Díky vyšší výšce vnitřního prostoru je Kodiaq prostornější, avšak za cenu vzpřímenější polohy za volantem. Ta je podle mého názoru na delší vzdálenosti méně pohodlná. Uvnitř najdeme klasicky uspořádanou masivní palubní desku s dvěma digitálními displeji, odděleným ovládáním klimatizace a interiér vyvedený v bílé kůži. Skvělá jsou kožená sedadla, která jsou vyhřívaná i odvětrávaná, v paketu Komfort Top i s masáží. Najdeme tu ovládání tlačítky na volantu a hlavně ještě předchozí generaci infotainmentu MIB 2, tedy nikoliv ten, který najdeme v nové Octavii. A to je podle mne dobře. Všechno je úhledně uspořádáno, na všechno jsou tu tlačítka, prostě krása. Neméně krásná jsou sedadla v druhé řadě. Jsou vyhřívaná, lze jim naklápět opěradla a jsou nezávisle posuvná, takže tady rozumím tomu, že v jejich zadní poloze je před koleny skoro 20 cm místa. Když je posunute úplně vpřed, před koleny je stále místo, ale kufr se proměnil v bezednou jámu. Prostě paráda.

Tlačítkem probouzím motor, který určitě patří mezi koncernové poklady. Benzínový dvoulitr TSI se 140 kW. Vyniká nízkou spotřebou, příjemným nástupem výkonu i jeho průběhem a také (pří)jemným zvukem. Tak uvidíme, co ukáže tady. Výrobce sice slibuje spotřebu 7,8 až 8,4, ale pohled na dlouhodobou spotřebu právě převzatého auta ukazuje hodnotu lehce pod 10 litry. Je otázka jestli z toho vinit motor, nebo 1,8 tuny, 1,7 metru výšky, čtyřkolku, automat a 235 mm široké zimní gumy na 20 palcových kolech. Spíš to druhé. ALE! Hned po prvních kilometrech se potvrdí, jak příjemně se s tímto motorem jezdí a jak dobře je sladěný s DSG převodovkou. Otáčky se snaží držet nízko a vyšší stupeň řadit kolem 2 tisíc otáček. Když je potřeba trochu zrychlit, nechá zařazenou rychlost a řadí později, aby otáčky po přeřazení nespadly pod dva tisíce. Přechody mezi stupni jsou plynulé, prakticky neznatelné. Těch 320 Nm je sice dostupných od 1500 do 4100 otáček, ale nad 2 tisíce je motoru očividně lépe. Jen výjimečně musí převodovka lovit ten správný rychlostní stupeň a chvilku se zasní. Stane se to třeba při odbočování nebo dojíždění do křižovatky s náhlým rozjezdem. Díky přeplňování motor předvádí to nejlepší ve středním pásmu otáček a v nejvyšších otáčkách už potom nemá úplně žádné eso v rukávu. Možná že by člověk čekal od 140 kW klidně i víc parády. Je to ale spíš subjektivní pocit díky odhlučnění, výšce posazu a oddělení od světa kolem, protože výrobce slibuje zrychlení na stovku za 7,5 vteřiny. Pokud je vám to málo, verze RS s 180 kW zrychlí ještě o vteřinu rychleji. 

Kromě pozitivních dojmů ze sladění převodovky s motorem mám po prvních kilometrech i velmi dobrý pocit z podvozku. I na tak velkých kolech je přesně takový, jaký od Škodovky očekávám. Měkký a tichý. Od výmolů jsme opravdu dobře izolováni. Příplatkové tlumiče DCC se dají ještě změkčit v režimu Komfort, nebo přitvrdit režimem Sport. Bez obou dvou se dá určitě žít, to výchozí nastavení je příjemným kompromisem. Po prvních kilometrech po městě se spotřeba se drží kolem 10 litrů, po zahřátí motoru zamíří k 9 litrům. Je čas opustit město. Na dálnici nepřekvapí skvělá stabilita, motor točí kolem 2100 otáček a až těsně kolem 130 km/h se začne ozývat vzduch kolem karoserie z oblasti kolem čelního skla. Motor je neslyšný, hluk od kol minimální. I od těch zimních 235 mm širokých pneumatik. Paráda. Jízda na dálnici ustálenou rychlostí a z nádrže ubývá také kolem 9 litrů a to také byla výsledná spotřeba z testu, necelých 9 litrů. Není to úplně laciná jízda, ale je to prostě velké auto. Takové, jaké všichni chtějí.

SUV nepatří jen na silnici. Lehký terén zvládne Kodiaq díky světlé výšce 192 mm úplně hladce, obavu bude mít spíš řidič o ten krásný přední nárazník. V režimu Offroad je pohon všech kol lépe připraven čelit nástrahám, které jej na suchém povrchu nejspíš ani trochu nepotrápí. Převodovka s mokrými spojkami nemá problém nechat spojky lehce prokluzovat a umožnit bezpečnou pomalou jízdu. Skvělý je 360° kamerový systém kolem vozu, který ve vysokém rozlišení a vysokém kontrastu ukazuje co se děje před autem i vedle něj a pomáhá chránit karoserii. 

Až sem to bylo všechno vlastně velmi dobré. Kodiaq bez větších zaváhání prošel až ke konci testu. A pak přichází to “jenže”. Jestli se koncernovým autům vyčítá jistá míra sterility, tak velké, těžké SUV od Škodovky je jejich králem. Z mého pohledu je to skvělý přepravník, ale nejsem si jistý, že vás bude bavit ho řídit. Díky výšce nad vozovkou ani nemáte nějakou velkou chuť vrhat se do zatáček, motor je velmi tichý a převodovka nadmíru poslušná, řidič je tam takové “páté kolo u vozu”. Bude vás bavit hlavně jeho poslušnost, nenucenost a snadnost ovládání. Ale jak se zdá, to je přesně to, co spousta lidí od auta chce. Tak proč by jim škodovka takové auto nedala. 

Základní cena je momentálně 863 tisíc, verze L&K je v této motorizaci za 1 223 900 Kč s příplatky zhruba 1 361 000 Kč. Ale to se bavíme o nezávislém topení, vyhřívaném předním sklu, automatickém parkování a mnoha dalšími výbavami, které pravděpodobně dokáže oželet. Stačit vám bude verze Style o pár set tisíc levnější. To dvoulitrové TSI umí v té 140 kW verzi být celkem úsporné, ale s Kodiaqem má dost práce a jeno provoz bude stát nemalé peníze, takže možná řada kupujících skončí u dvoulitrové nafty, která si vezme v průměru o dva litry méně, ale nebude to takový tichošlápek.