Suzuki Vitara 1.4 BoosterJet Hybrid - stále tak dobrá
Když jsme v loňském roce dostali na test Vitaru, velmi nás překvapila. Příjemné a lehké auto, které zdědilo skvělé terénní schopnosti a navíc je velmi zdatné i na silnici. A to vše za skvělou cenu. Neodolal jsem tedy možnosti vyzkoušet nový motor s mild-hybridním pohonem, který je v nabídce pro letošní rok. Ten slibuje kromě vyšší pružnosti hlavně nižší spotřebu.
Suzuki Vitara není v segmentu SUV žádným nováčkem - zatímco řada automobilek udělala terénnější varianty ze svých osobních aut, Suzuki naopak sestoupila ze segmentu terénních aut, ve kterém Vitara čeřila vody již v roce 1989, kdy ještě podobně zaměřená auta nebyla jen módní vlnou, ale účelně terénní. O 31 let později před sebou máme vůz, který musí splnit všestranné nároky uživatelů a kromě pověstné terénní výbavy musí být i komfortní, bezpečný a úsporný. Úspornosti jde automobilka napřed nabídkou mild-hybridních modelů v celém svém portfoliu. A tak nám na týdenní test zavítala verze nová verze pohonné jednotky 1.4 BoosterJet vybavená mild-hybridní technologií s 48 voltovou baterií, která má uspořit až 1.2 litru benzínu oproti minulému modelu. Tato pohonná jednotka je jediná současně nabízená. Připlatit lze za pohon 4x4, kterým náš model také disponoval. V nejvyšší verzi Elegance tento model stojí velmi zajímavých 576 tisíc Kč.
Mild-hybridní jednotka je tvořena malým startér-generátorem připojeným řemenem k motoru. S výkonem 10 kW a točivým momentem 53 Nm umí pomoci spalovacímu motoru při rozjezdech a akceleraci. Výkon se sice snížil na 95 kW, ale točivého momentu 235 N.m jednotka dosahuje už od dvou tisíc otáček. Díky tomu se na stovku dostane za 10,2 sekundy. Tolik k té změně pod kapotou. Ještě k tomu co zůstalo. S 4175 mm délky a 1610 mm výšky nabízí už dostatečný prostor pro pasažéry a zavazadla a nezabere přitom moc místa před domem. Kromě toho ukazuje, že SUV nemusí být velká, těžká a naftová. Vlastně Vitara není ani jedno. Navíc je elegantní a vkusná, podle mého názoru se přední část velmi podařila a jde o pohledné auto. Zezadu trochu trčí ta červená světla, která na té červené karoserii moc parády neudělají, ale třeba na modré nebo zlaté jde o podařený designový doplněk.
Uvnitř
Vnitřek nenadchne ani neurazí. Jednoduše a účelně tvarovaná přístrojová deska odpovídá jak praktickému zaměření auta, tak trochu odráží nižší cenovku a fakt, že Suzuki je praktické a účelné auto, ne nějaká leštěnka. Palubní deska nemá žádnou zásadní chybu, je ergonomická, palubní počítač mezi budíky zobrazí všechny potřebné údaje, budíky jsou čitelné a všechny ovladače a tlačítka jsou velká a přístupná. Ale třeba “ozdobný” plastový pás na velké části palubní desky není moc povedený ani pohledný. Anebo na dveřních panelech je vidět, že mezi silné stránky Vitary rozhodně nepatří design dveřních panelů. Ale třeba vyvedení sedadel i jejich kombinace kůže a semiše snesou ta nejpřísnější měřítka. A kdybych měl říct, co mi vadí, jsou to úložné prostory, které nemají žádné pogumování nebo jinou úpravu, která by zamezila drnčení uložených věcí. Hlavně v přihrádce před řadící pákou pořád něco chrastilo. Ale dobře, že jsem začal recenzi popisem interiéru, protože odteď už se bude jenom chválit (víceméně).
On road a nová technika
Vzezření Vitary napovídá, že terénu se nezalekne. To ale může znamenat, že na silnici tak dobrá nebude. Opak je pravdou. Potvrdili jsme si to v loňském roce, potvrzujeme to i letos. Vitara má ideální naladění podvozku na běžné cestování, ale ani rychlejší průjezd ji nerozhodí. Překvapí v této kategorii především akustikou podvozku. Nerovnosti, které jsou v podobných SUV segmentu B celkem slyšitelné (třeba v nedávno testovaném Peugeot 2008), pobírá velmi dobře a do kabiny o nich dá jen málo vědět. Na dálnici při rychlosti 130 km/h šestka točí lehce nad 2500 otáček a i to se podílí na dobré akustice a spotřebě.
Největší novinkou je mild-hybridní ústrojí. Elektromotor má pomáhat při zrychlování spalovacímu motoru ve chvíli, kdy potřebuje nafouknout sání, nebo prostě nemá dost síly při daných otáčkách nebo zařazené rychlosti. V tu chvíli se mu hodí energie, kterou uložil z brždění. Tok energie se dá sledovat na jednom ze zobrazení na přístrojové desce. Jinak výpomoc elektromotoru prakticky nejde poznat, kromě toho, že Vitara reaguje celkem svižně na pokyny a lineárně zrychluje. Aby to fungovalo, je nutné mít energii v bateriích. A jediný způsob, jak ji tam dostat je rekuperací energie. Ve chvíli, kdy sundáte nohu z plynu, je zřetelně cítit zpomalení, kterým generuje rekuperace energii. Zapomenout tak musíte na klasické plachtění, resp lehké brzdění motorem. Problém je, že ta úroveň rekuperace je jen jedna. A není úplně slabá. A tak (a to je moje výtka) se často stává, že potřebujete brzdit jen trochu - třeba cestou dolu po Bělohorské, nebo Plzeňské. Ale to Vitara neumí. Ani tempomat to neumí. Výsledkem je poměrně “cukavá” jízda. Chvíli se rekuperuje (to způsobí zpomalení) a pak se zase přidává plyn. Nejde jen trochu “lechtat” brzdu. Škoda, že ta rekuperace nemá třeba dvě úrovně, nebo její úroveň není řízená pedálem brzdy. Ve spojení s manuální převodovkou jsou navíc možnosti pohonu omezené a není tak třeba možné, aby jednotka sama vyřadila, vypnula motor a plachtila, jako to uměl Golf. Ale přesto svůj účel plní. A stojí to celé za to? Udávané 1,2 litrové úspory jsme sice nedosáhli, ale kombinovaná spotřeba na konci testu 6,5 litru není určitě špatná. Při “příměstských” jízdách tam bylo něco přes 5 litrů, což není vůbec zlé.
Offroad
Nemohl jsem si nechat ujít šanci Vitaru trochu potrápit v terénu. Není třeba žádné změny nastavení, už ten základní funguje skvěle a krásně distribuuje pohon, kde je ho třeba. V nejhorším lze zamknout uzávěrku mezinápravové spojky, co je v této kategorii vlastnost nevídaná. A tak v terénu bude kromě omezení ve vaší hlavě, omezením absence redukce převodovky, protože s tou manuální převodovkou se nevyhnete občasnému potrápení spojky při velmi pomalé jízdu přes překážky.
Závěr
Vitara prošla modernizací a přináší mild-hybridní pohon, jako jedinou dostupnou volbu. Jeho benefit je v úspoře paliva a zlepšení dodávky síly motoru. Energii získanou z brzdění využije při rozjezdu. Jeho projevem je větší než malé brzdění, které nemusí být každému po chuti, takže určitě doporučím si tohle vyzkoušet. Jinak zůstává Vitara skvělým SUV, které nemusí v reklamě říkat, že je “městským” SUV, aby po ní nikdo nic v terénu nechtěl. Naopak. Terén je jí stejně vlastní, jako silnice. A v nejvyšší výbavě za 576 tisíc?! Kam jinam by měly mířit vaše kroky než do Suzuki autosalonu :-)