Toyota Proace Verso je osobní dodávka, která cílí na rodiny, firmy i profesionální přepravce. Zaujmout chce nabídkou obřího prostoru, variabilním uspořádáním sedadel a moderními technologiemi. A také zajímavou cenou. To z ní dělá praktickou alternativu k modelům jako Volkswagen Multivan nebo Ford Tourneo Custom. Není tajemstvím, že jde o technické dvojče modelů Peugeot Traveller, Citroën SpaceTourer a Fiat Scudo, se kterými sdílí platformu EMP2 i většinu mechanických komponentů. 

Proace Verso v závislosti na verzi nabízí dvě různé délky a k nim různé konfigurace sedadel. Nejvyšší verze VIP přidává luxusní prvky jako kožené čalounění, elektricky nastavitelná sedadla s masážní funkcí a prémiový audiosystém. My měli na test nižší verzi Family, která byla dostatečně vybavená včetně adaptivního tempomatu. Tato verze začíná na 995 tisících Kč v prodloužené verzi L2, ta měří 5309 mm. Verze L1 je o 350 mm kratší a měří 4959 mm. 

Interiér a jeho variabilita je alfou a omegou těchto vozů. Etalonem je Multivan s jednotlivě vyjímatelnými sedadly, naopak Staria v této oblasti docela zaostává s nevyjímatelnými sedadly.  Toyota Proace Verso je nabízený ve dvou délkách karoserie s možností až 9 sedadel ve čtyřech úrovních výbavy: Kombi, Business, Family a VIP. Každá verze nabízí různé konfigurace sedadel a vybavení. Proace v rámci výbavy Family nabízí posuvné zadní dvě řady a vyjímatelná sedadla jak v druhé, tak ve třetí řadě. Námi testovaná verze měla uspořádání pro devět cestujících s tím, že řady byly dělené 1:2. Každému sedadlu šlo sklopit opěradlo i každé sedadlo (příp. dvousedadlo) šlo snadno vyjmout. Opěradla šla polohovat v několika úrovních. Vadit by mohlo umístění bezpečnostních pásů krajních sedadel druhé řady na sloupcích karoserie (těžko se tam dosáhne) nebo absence loketních opěrek. Opěradlo předního sedadla spolujezdce je možné sklopit a převážet tak dlouhé předměty.

Pod kapotou můžete mít jednu ze dvou variant dvoulitrového naftového motoru. Základní verze má výkon 144 koní a je spojena se šesti stupňovou manuální převodovkou. Výkonnější varianta nabízí 180 koní a je vybavena osmi stupňovou automatickou převodovkou s hydrodynamickým měničem, ta byla předmětem našeho testu. Po usednutí za volant si nelze nevšimnout známých ovládacích prvků od koncernu Stellantis. Od ovládání zrcátek, páček pod volantem, tlačítka na volantu až po ovladač automatické převodovky. 

Řidič sedí samozřejmě relativně vysoko a hodně vzpřímeně, volant nemá takový rozsah nastavení jako například Multivan a obecně ta poloha za volantem je trochu více “pracovní”. Stejně tak palubní deska nevypadá tak “načančaná” jako ve zmíněných rivalech. Ale svůj účel skvěle splňuje. Dostatek úložných prostor, automatická klimatizace a všechno po ruce.  Na delší cestě mi chyběla levá loketní opěrka a moje pravá noha se při přendávání z plynu na brzdu vždy někde trochu zasekla buď o pedál brzdy zespodu, nebo na pravé straně o středovou konzoli. To mě trochu zlobilo po celou dobu testu. 

Nastartování probudí naftový dvoulitr, který nelze přeslechnout, především za studena. Ale od prvního rozjezdu řadí planetová převodovka krásně sametově, rozjezdy i změny převodů jsou díky hydrodynamickému měniči úplně bez cukání. Překvapil mne klid a stabilita vozu na dálnici, stejně tak spotřeba byla v rámci dobrých mravů. Mimo město se dvoulitrová nafta s automatem spokojila se 7 litry, na dálnici kolem 8,5 litrů. V nižších rychlostech zvuk motoru převažuje, na dálnici se slije do rozumného hluku a není problém cestovat ani nad dálničními limity. Pneumatiky s vysokým profilovým číslem pohltí spoustu nerovností, a tak nevadí, že podvozek je trochu tužší, protože to dodá oporu v zatáčkách. Díky vysoké pozici jsou totiž náklony cítit více, takže jejich absence je dobrou zprávou.

Co je na takovém autě nejdůležitější? Přece prostor a variabilita. Co se týče objemu zavazadel, tak za třetí řadou sedadel je 1060 litrů, 2100 litrů, když vyjmete sedadla třetí řady a 3700 litrů, když i tu druhou řadu. To by možná na víkendový nákup mohlo stačit i docela hladové rodině. Rozdíl oproti kratší verzi L1 je zhruba 400 litrů právě objemu kufru, protože veškeré ty centimetry jsou přidané za zadní nápravou. Rozvor obou délek je shodný.

A proč zvolit zrovna Toyotu, když víte, že stejný vůz můžete mít od jiných výrobců? Toyota nabízí na Proace Verso prodlouženou záruku Toyota Extracare Plus na 5 let nebo 250 000 km. Ceny začínají od 716 000 Kč bez DPH za verzi Kombi a dosahují až 1 090 000 Kč bez DPH za nejvyšší verzi VIP. Námi testovaná verze Family s automatickou převodovkou.